Sliby se slibujou, blázni se radujou...

Autor: Holfi <xantiaclub(at)centrum.cz>, Téma: Články a návody, Vydáno dne: 19. 02. 2006

Z diskusí na internetu:

Jiří Paroubek se opřel o řečnický pult a spustil: "Dříve než vyrazím všem nepřátelům zbraně z ruky, dovolte mi, abych připil na zdar naší konference. Nikoliv becherovkou, to by nebylo výchovné, ale čajem." Nalil horkou tekutinu do černého hrnku a ten vzápětí zoranžověl. "Júúú!" vydechlo ohromené hlediště a zdvihl se potlesk. Předseda ho utišil: "Moment, moment. To nejlepší teprve přijde. Jak jistě víte, ODS a někteří fachidioti, kteří si říkají ekonomové, zpochybňují náš program rozvoje společnosti." "Hanba jim!" ozvalo se z publika.
"Kde prý vezmeme prostředky na ten náš velkorysý sociální program?" hřímal Paroubek. "Nuže, zde je má odpověď. Zázračný hrnek, který vynalezli moji talenti a z nějž na povel prýští vše, co státní rozpočet žádá: jídlo, peníze, sociální byty..."



"I národní stadion?" zapištěl jakýsi pomýlený pochybovač. "Stadion taky. Třeba dvacet stadionů. S touhle nenápadnou nádobkou semeleme opozici jak kafemlejnek." "Bravo! A žije Paroubek, a žije Paroubek," zaburácel skandovaný potlesk z hlediště, jako by se Kongresové centrum Praha, dodnes známější jako Pakul, rozpomnělo na staré zlaté časy. "Takže, přátelé, prosím o pozornost," pozdvihl předseda hrnek k přípitku. "Začnu tradičně, tedy kaší. Hrnečku, vař!" Nestalo se nic. V sále se rozhostilo nekonečné ticho. "Ale no tak, hrnečku," zavrtěl hlavou Paroubek, "koukej přece vařit." Opět nic. "Je to v zástrčce?" odvážil se Zdeněk Škromach. To už Paroubek nevydržel, prásknul hrnkem na pult a vybuchl: "Kuš, bambulo! Kdo mi, do prkenný vohrady, podstrčil tohle porcelánový pendolíno? Kočka, Komárek, ke mně!" K řečništi se přiřítili poradci a začali s hrnkem cosi kutit. "Že bych vzal omylem kubánský model?" vrtěl šedinami Valtr Komárek. Òák to hapruje, šéfe," oznámil bledý Václav Kočka.
"Za co vás platím?" běsnil Paroubek. "Na ministerstvo kolotočů zapomeň! A ty se mi už nesnaž nabulíkovat, že bude koruna jak marka. Možná bude, ale až se tě zbavím!" Ministr vnitra František Bublan se zezadu přiblížil k premiérovi a strkal mu jakýsi pytel.
"To nevadí," ozval se jeho šepot z reproduktorů, "předvedeme aspoň Obušku, z pytle ven."
"Teď? To jako aby nás pochválil ombudsman, ne?" chytil se za hlavu Paroubek a vyhlásil půlhodinovou technickou pauzu. Ani po přestávce se však v Kongresovém centru Praha žádný zázrak nestal.

Nejen ztráta poslaneckého mandátu, ale i vyloučení ze sociální demokracie hrozí Janu Kavanovi za to, že čte MF DNES. Obhájí se? Jan Kavan, který měl už dříve se zakázanými tiskovinami problémy, se hájí přesvědčivě: "V tomto plátku jsem měl zabalenou svou francovku, kterou si natírám svá křivá záda."
Všichni vědí, že si Kavan maže francovkou hřbet už od té doby, co před Sněmovnou naboural tři auta - a právě hojnou spotřebou francovky Alpy vysvětloval lihový odér, který se kolem něj vznášel. Jiří Paroubek říká: "Nejsem diktátor, abych někomu nařizoval, co má, nebo nemá číst. Ale kdyby tu nepanovala tuhá disciplína, byli bychom čtenářský spolek Lumír. A Lumír volby nevyhraje." Liberálnější členové ČSSD za Kavanem stojí. Bohuslav Sobotka například řekl: "Naprosto schvaluju zákaz čtení lživého plátku, ve kterém placení novináři lijí kbelíky špíny na naši stranu. Ale že by si do něj kolega Kavan nemohl balit svou francovku? To by bylo moc."

Zdeněk Škromach má opačný názor: "Je to ještě mnohem nebezpečnější, než kdyby TO (slůvko "to" vyslovuje s nenapodobitelným opovržením) Kavan četl. Co když se písmenka dostanou do francovky? Co když si to Kavan vmasíruje do zad, nebo dokonce vypije? Může pak nakazit nás všechny. Šíří se to totiž jako ptačí chřipka."
Ministr Rath možnou nakažlivost MF DNES ani nepotvrzuje, ani nepopírá: "Každopádně by se TO mělo prodávat jen v lékárnách a bez marže," navrhuje. Někteří sociální demokraté upozorňují, že vyloučení Kavana by před volbami mohlo mít negativní dopad na obraz strany v očích voličů.
Nejvěrnější spojenec ČSSD Filip radí: "Kavan musí provést sebekritiku na veřejnosti a označit se za zrádcovského psa. Lid tomu uvěří. Máme s tím zkušenosti."
Pragmatický Jandák přesto radí, aby ČSSD s vyloučením Kavana počkala až po volbách. Jiří Paroubek je tomu podle posledních zpráv nakloněn: "Osobně ručím za to, že po tom, až vyhrajeme volby, už nebude mít kolega Kavan sebemenší příležitost balit si svou francovku do MF DNES."


Trochu si představme člověka, který nám vládne viz tady a tady.

Nejprve si uvedeme začátky kariéry pana Paroubka. Po absolutoriu Vysoké školy ekonomické se začal ihned uvědomněle politicky angažovat a vstoupil do Československé strany socialistické, která spolu s lidovci tvořila dva pevné pilíře komunistické Národní fronty. Na rozdíl od Kalouska pronikl ambiciózní Paroubek do vysokých stranických funkcí a slibnou kariéru mu přerušil až podzim roku 1989. Ve svém oficiálním životopise však svou kariéru v Národní frontě nezmiňuje.

Politická angažovanost otevřela za komunismu Paroubkovi dveře do vysokých funkcí, dotáhl to přes funkci hlavního ekonoma až na ředitele stravovacího gigantu Restaurace a jídelny, což dokazuje, že měl plnou důvěru a osvědčil se jako spolehlivý kádr.

Ihned po změně režimu přestupuje Paroubek do Československé sociální demokracie (která se později v roce 1993 transformovala do dnešní ČSSD) a stává se ústředním tajemníkem strany. Spolu s ním přebíhá z Národní fronty řada komunistů, socialistů a lidovců. Od roku 1990 dodnes zasedá nepřetržitě v pražském zastupitelstvu. Nedávný sjezd ČSSD ho zvoli za místopředsedu strany.

Od roku 1998 působil Paroubek na pražské radnici ve funkci ekonomického náměstka Magistrátu, a to podle svých slov „jako ekonomický odborník“. Jednou z proslulých „odborných ekonomických akcí“ Paroubka bylo např. nalití 300 milionů korun do černé díry jménem První městská banka. Tunelování První městské banky, kterému Paroubek přihlížel, vyšetřovala policie, dokonce i obvinila několik manažerů z porušování povinností při správě cizího majetku. Celkově se z banky ztratilo asi 2 miliardy korun. Ale byly lepší „kšefty“, na kterých se Paroubek podílel. Zasloužily by samostatný článek (systém Matra do pražského metra za dvě miliardy, miliardové zakázky po povodních apod.). Antimonopolní úřad a auditoři zjistili, že 132 ze 140 prověřovaných veřejných zakázek hl.m. Prahy z let 1998 až 2002 je v rozporu se zákonem. Co k tomu dodat.

V každém případě byla největším úspěchem „ekonomického odborníka“ Paroubka transakce, při které pozdržel městu nákup 72 milionů EUR a v důsledku toho město přišlo asi o 140 milionů korun. Proslulá je také zakázka na výstavbu skleníku Fata Morgána v pražské botanické zahradě v Tróji. Místo původních 20 milionů se dodavateli stavby Jiřímu Čížkovi zaplatilo přes nejrůznější smluvní dodatky 200 milionů. Smlouvu a dodatky sice podepisoval ředitel botanické zahrady Jiří Haager, ale Paroubek jako ekonomický náměstek ochotně platil.

Odpověď J. Paroubka na dotaz Hospodářských novin jak ČSSD pokryje výdaje státu na splnění předvolebních slibů, které podle ekonomů dosahují výše kolem 200 miliard.

Přepis části rozhovoru (Hospodářské noviny, 10.2.2006):


HN: Rádi bychom začali programem ČSSD. Počítala jsem, na kolik by přišly všechny nové výdaje, které slibujete, vyšlo mi zhruba 200 miliard. Kde je vezmete? I kdyby rostla ekonomika tak rychle, jak očekáváte, příjmy státu vzrostou jen o 50 miliard korun ročně.
J. Paroubek: Nemyslím, že se jedná o 200 miliard korun. Ty věci, které tam jsou, jsou reálné a realizovatelné.

HN:
Kolik to tedy je? Vycházela jsem z dřívějších odhadů ministerstva práce a ministerstva financí.
J. Paroubek: Já si myslím, že to lze všechno v rámci rozpočtů prostě pokrýt.

HN:
Jasně, ale můžete nám říct jak?
J. Paroubek: Já nemám pocit, že by se to nezaplatilo.

HN:
Můžete nám vysvětlit z čeho?
J. Paroubek: Z rozpočtu.´´

Krátce poté s odůvodněním, že si z něj redaktorka dělá legraci, premiér rozhovor ukončil. Je to již podruhé, kdy J. Paroubek nedokončil předem smluvený rozhovor. 10.10.2005 nedokončil rozhovor pro Lidové noviny.

,,Pravda, koho by to neštvalo, když se redaktoři zarputile ptají, kde hodlá vzít na své volební sliby,´´ řekl k ukončení rozhovoru redaktor HN Šimůnek (Mediář.cz, 10.2.2006) a dodal, že se s něčím podobným za patnáct let praxe nesetkal.

16. 1. 2006 - J. Paroubek - zdroj: Právo, 7. 1. 2006
"Rok 2005 byl v dějinách České republiky ekonomicky nejúspěšnějším v historii naší země."

Toto jsou fakta:

Druhý nejnižší růst hrubé mzdy za posledních 7 let. Růst státního dluhu o 2,5%. O 14.000 méně registrovaných podnikatelů se zaměstnanci než v roce 2004.

Úspěšnost ekonomiky bývá často vyjádřena růstem HDP. Ten byl sice v ČR poměrně vysoký, ale byl závislý zejména na zahraničním obchodu a situaci v Evropské unii (kteréžto faktory se nyní zhoršují). Česká republika se tak s tímto vývojem pouze svezla, což dokazuje např. srovnání vývozu s dovozem: +6,9% vs. +0,1%.

Podívejme se naopak na fakta, která se týkají vnitřního vývoje v ČR , tak ta již hovoří jinou řečí vezměme například vývoj průměrné hrubé mzdy, který ve třetím čtvrtletí 2005 dosahoval hodnoty 6,2%, což značí druhý nejnižší růst za posledních sedm let (nižší byl pouze v roce 2000). Ještě markantnější je pak rozdíl v podnikatelské sféře, kde je růst dokonce nejpomalejší (vzhledem k roku 1998 o 5%, neboli takřka polovinu). Celkově pak oproti čtvrtému čtvrtletí předminulého roku poklesla průměrná hrubá mzda o více než 1000 korun.

Rovněž růst míry státního dluhu zaznamenal v roce 2005 nárůst, a to o 2,5%, což v reálných číslech znamená více než sto miliard korun. Ještě hrozivější je fakt, že v uplynulém období šlo o nejvyšší nárůst dluhu od doby nástupu sociální demokracie k moci v roce 1998.

Zhoršují se i další údaje významným způsobem se propadá například počet podnikatelů. Ještě zarážející je tento fakt při pohledu na data, která nehovoří pouze o nominálním poklesu počtu podnikatelů jako jednotlivých osob, ale zejména o poklesu podnikatelů, kteří pomáhají snižovat nezaměstnanost vytvářením pracovních míst (tj. takzvaných podnikatelů se zaměstnanci), a to oproti roku 2004 o čtrnáct tisíc těchto subjektů, což je za poslední léta suverénně nejvyšší pokles.

Socanská představa fungujícího zdravotnictví:

Politická kariéra snaživého doktůrka.Byl to on, kdo z postů předsedy Lékařského odborového klubu a prezidenta Lékařské komory tlačil na neschopné ministry zdravotnictví z ČSSD, aby navzdory exaktním propočtům zvyšovali závaznými vyhláškami a nařízeními platy a platby ve zdravotnictví, bez ohledu na reálné příjmy z pojistného. Dr. Rath si tak za peníze VZP budoval svoji politickou kariéru a teď bez mrknutí oka a beze stopy studu hází veškerou odpovědnost za stav financí VZP.

Snad ještě pikantnější je páně Rathově cesta k nápravě. Na VZP byla uvalena nucená správa. Ta se obvykle uvaluje na krachující organizace, ale zasloužilý kariérista Rath nás neváhá jedním dechem ubezpečovat, že není zdravější pojišovny, než právě VZP a vyzývá nás, abychom od VZP neodcházeli. Máte nás za blbce, pane doktore?

A to mu ještě dech stačí k prohlášení, že nucená správa bude zrušena v případě odchodu paní ředitelky. Tradiční komunistické řešení problémů. K nápravě systému, který prostě fungovat nemůže, dojde tím, že se najde obětní beránek který je vším vinen, protože co neomylná strana řídí, dobře řídí a proto to fungovat prostě musí. Svým dobrovolným odchodem by paní ředitelka potvrdila pravdivost osočování vůči sobě a posloužila by k odvedení pozornosti od skutečných problémů a pan Rath by byl VELIKÝM ZACHRÁNCEM. Na jiných internetových stránkách na podobném místě obvykle následuje povzdech: "A defenestrace stále v nedohlednu!"

Fakultním nemocnicím byl vydán příkaz k omezení výkonů, tedy k omezení péče o pacienty. Ach kdeže jsou loňské sněhy a socanské kecy na téma dostupnosti lékařské péče! Takže milí pojištěnci užívající služeb VZP, platit budete stále stejně, ale vaše vrzající kolena budou léčena až na to bude. Do té doby si můžete trhnout nohou. Ne, tou vlastně ne, ta marně čeká na operaci, takže, mějte nás rádi drazí spoluobčané a koukejte nám ve volbách odevzdat svoje hlasy. Dáme vám knedlik a pííívo a večer bude reality šou.