
Ve dnech 24-26.9.2004 proběhl již náš druhý Mezinárodní Xantia víkend.
Nadšeni zážitky z jarního
Xantia víkendu , který proběhl od pátku 2. do neděle 4. 4. 2004 v "
Rekreačním
středisku Želivka" nacházející se v krásném údolí u obce Sedlice,
jsme se rozhodli, v letošním roce uspořádat ještě jeden víken plný takovýchto
krásných zážitků (alespoň jsme v ně doufali). Tímto článkem bych Vám chtěl
popsat, jak to všechno probíhalo.
Ještě než se pokusím o toto slohové cvičení (sakra, že jsem se v tý škole líp neučil :o), odpuste mi případné chyby ), chci Vám
napsat, že ty dojmy a zážitky jsou ještě silnější. Silnější tím, že jsme se
sešli v mnohem hojnějším počtu, ale hlavně tím, jak jste se
Vy účastníci
chovali mezi sebou. Je až s podivem, že v dnešní době se sejde takto velká
skupina lidí, které spojuje jenom to, že máme stejnou značku auta (i když je to
tak vyjímečný vůz, jakým bezesporu Citroën Xantia je). Za sebe jsem nesmírně
rád, že jsem nezaznamenal ani jeden mráček mezi námi Xantiaky, přestože příroda nám jich dopřala přesmíru.
Nadšeni jarním XV jsme s DoDem, Alienem, Vlastykem,Alpem a mnoha dalšími Xantiaky, začali připravovat tento XV 2. Díky tomu, že mezi sebou máme tak agilního Xantiaka jakým je DoDo, který nesl na svých bedrech největší tíhu příprav XV 2 ( i když si to na sebe více méně ušil sám ), se XV 2 začal plánovat v Mladějově v Českém ráji. DoDo je z nedalekých Semil a zdejší kraj dobře zná. Okolí tam patří k nádherným krajiným oblastem naší republiky, ostatně i plánovaná "spanilá jízda" na nejvyšší místo Českého ráje
Kozákov, toho měla být
důkazem. Měla ..., ale svatý Petr byl žřejmě proti a v sobotu nám oblohu zatáhl
nízkou oblačností, takže jsme se krásou krajiny moc kochat nemohli.
DoDo navštívil kemp a po jednání s majitelem, který mu
nasliboval hory, doly (skutek, utek, ani sem nebudu již dávat odkaz, protože
bych to nedoporučil už ani nepřátelům) nafotil chatičky (bohužel jen zvenku) a
pustili jsme se do vlastních příprav. Je fakt, že na fotografiích DoDa nebo na
jejich webu, to tam vypadalo moc hezky.
Nechtěl jsem se moc rozepisovat o negativech, ale na
druhou stranu, zase nechci dělat, že o nich nevím. Jsou to věci, kterých se
musíme příště vyvarovat. Slibovaných 150 míst, ani náhodou !, posekaná a
připravená louka na parkování, ani náhodou !, na WC a umývárnach se naposledy
uklízelo za Marie Terezie (když jsem na tento nepořádek majitele upozornil,
ještě se cítil dotčený a že jsme ho tam udělali prý my, že to osobně uklízel.
Nevím jak na dámském, tam jsem přirozeně nebyl
,
možná to bylo o trochu lepší ). Další věcí, která mě velice mrzí, ale kterou
jsme nemohli ovlivnit, byla obsluha. Opět ale záležitostí majitele. Jestliže měl
nahlášeno 140 (přibližně) účastníků, jak si mohl myslet, že to zvládnou ve dvou
lidech ? Na Želivce nám pití a jídlo normálně roznášeli a ještě bylí milí a
usměvaví. Dost už o kempu a vrame se na XV 2.
Nemá cenu popisovat všechny peripetie, které byly, a budou určitě i u toho
příštího. Rozhodně jsme měli v plánu spoustu dalších věcí pro zpestření našeho
setkání, jenže ty všechny počítaly s přízní počasí. Jsem rád, že se DoDovi
podařilo zajistit diagnostiku na naše miláčky.Diagnostiku přislíbili a nakonec i
přivezli zástupci firmy
Semak Semily s.r.o. autorizovaného distributora vozů Citroën. Děkuji za nás
za všechny dvěma trpělivým mechanikům Pavlovi a Milanovi , kteří se autům
věnovali i když se jim to počasí snažilo překazit.
A jak to tedy bylo ... ??
Počasí: Co k tomu dodat. Bylo hnusně. V pátek po příjezdu se jevila
jakási naděje na sice podzimní (znamená chladnější) , ale příznivé počasí. Na
obloze se proháněly mraky, které hrozily přeháňkami, ale občas vykouklo i
sluníčko a protože má ještě poměrně sílu ,snažilo se prohřívat Xantiaky a
Xantiačky seč mohlo. Ještě ve 3 hodiny ráno krásně svítily hvězdičky a my
doufali, že se na nás slunce bude smát až se ráno probudíme.
Vstáváme a je po nadějích, na obloze se válí nízká oblačnost, ve které se ani
náznakem nenachází skulinka, kudy by jsme alespoň v naději zahlédli modrou
oblohu. Občas mrholí, občas prší a jenom chvilkama je úplně bez vody, kterou se
na nás někdo tam nahoře, snažil neustále vylévat.Neděle ráno a další šok - je
krásně. Sluníčko svití o106 a tak můžeme o to víc nadávat na nepřízeň ze soboty.
Vím, že za počasí nemůžem, jenže hodně ovlivňuje celkový dojem z XV a tak jsme
asi dopadli špatně.
Účast: Celkově je přihlášených 82 aut. Byl to poslední údaj, který
jsem registroval před odjezdem v půl desáté.Po návratů domů, ukazuje registrace
84, ale zároveň mám v poště několik mailů se zrušením přihlášky. Na pátek jsme
měli přihlášených 32 aut, dorazilo 29.Paráda. Sobota, očekáváme tedy ještě něco
kolem 50 aut. Že jich dorazilo "jen" 36, jsem byl již kvůli dříve zmíněným
nedostatkům nakonec i rád. Né že bych nechtěl poznat nové Xantiaky (protože
veteráni z prvního XV dorazili téměř komplet), ale asi by se to nezvládlo z
důvodu kapacity parkovací plochy, prostoru restaurace a jídelny (kde asi zůstalo
slibovaných 150 míst ??
).
Průběh: V pátek se scházím v Humpolci s Vlastykem u benzínky, jsem
nesmírně rád, když ho vidím, patří již, jak by řekl Karel deGaulle, k ikonám XV
a vyrážíme na zbývajících zhruba 140 km. Pořád sleduji, jestli se k nám po cestě
někdo nepřidá, ale máme smůlu. Kolem čtvrté dorážíme do Mladějova, na poslední odbočce už ke kempu,vidím DoDa (kdo jste ho už poznal, víte že se nedá, ale opravdu nedá přehlédnout
) a Edu (nováček). Vítáme se a ve mě se zase začíná rozlévat ten blažený pocit, který zažiju ještě mockrát při přivítání se s dalšími a dalšími úžasnými lidmi, kteří ještě darazí během dneška a zítřka. Vím, že se opakuji, ale prostě je to pocit, který ve mě už podruhé zůstává. Nese sebou ještě trochu pocit viny, že jsem si nestihnul se všemi popovídat.
Začali jsme se hned připravovat, pověsili pár směrových
šipek, přesunuli se do kempu a připravili se papírově (vizitky, kodexy, mapky
apod). Vzápětí začínají přijíždět další vozy, Òůmen s aparatůrou, Jana od nás z
jihu,na motorce dorazil David s tím, že Nikol jede autem za ním, ale uvázla v
zácpě kolem Mladé Boleslavi, později Alien přiváží vlajku Citroën zapůjčenou z
ústředí, s ním přijela první kolona pražáků, Paolo, Lennon, další a další .
Každému se snažíme poskytnout informace o ubytování a stravování, přestože nám je vlastně nikdo neřekl a majitel byl zrovna v kuchyni nebo možná někde jinde. Smráká se a my se snažíma vtěsnat do prostoru restaurace a začíná to kvůli čemu jsme se tu sešli.Diskuse o našich Xantiích a zábava.Seděli jsme dlouho a dlouho a pořád jsme si měli co povídat. Do postele jsem se dostal, až někdy ve tři ráno.
Sobota - hlavní den XV 2. Od rána začínají přijíždět Xantie
jedna za druhou a jedna hezčí než druhá. Doráží servismani s diagnostikou. Na
diagnostiku máme předběžně objednáno přes 60 aut. Ještě chvíli doufáme, jestli se počasí neumoudří (bohužel ne) a tak se tedy snažíme vymyslet jak to budeme s diagnostikou provádět.Při první příležitosti, kdy přestává mrholit se vyráží testovat.Do oběda se stihlo otestovat 24 aut, jenže po obědě nás čeká to na co se asi nejvíc těšíme - spanilá jízda na Kozákov
Spanilá jízda - opět nejsilnější zážitek. Začínáme seznámením se s trasou, upozornění na některé ošemetné úseky na které si musíme dát pozor.
Pojali jsme tuto spanilou jízdu jako svatební kolonu a to z důvodu, že se jeden
z Xantiaků Zdenek.hb čerstvě oženil, a při prvních debatách po jarním XV dokonce uvažoval o spojení XV se svatbou (což mu rodina samozřejmě zatrhla ) a navíc nám tam další ( Xjam) oznámil, že má svatbu příští týden .Děvčata se tedy pustily do svatební výzdoby Xantií. No a pak už to přišlo.Vyrážíme. Ten úžasný pohled na kolonu 65 aut stejné značky lišící se pouze verzí sedan nebo kombi, je něco těžko popsatelného. Myslím si, že to nepochopilo spousta řidičů, kteří nás potkali. Například jedním ošemetným místem, při výjezdu na hlavní silnici z Jičína do Mladé Boleslavi jsme projeli tak snadno jako nůž máslem.Øidiči, zřejmě v domění, že vyjíždí opravdová svatební kolona velkoryse zastavili a pustili naší kolonu. Určitě ale nechápali co se děje, když jela další a další Xantie,
ale zřejmě to nakonec vzali s humorem, protože jsem postřehl úsměvy na jejich
tvářích.
Pořádný poprask jsme ale způsobili na náměstíčku v Rovensku pod
Troskami, kde právě probíhala pou a my museli objet náměstí skrze kolotoče,
střelnice a stánkaře.A další šok, zažil asi šéf restaurace na vrcholu Kozákova
po příjezdu nás všech. Vyběhl z restaurace co se děje a že jsme mu tam totálně
ucpali vrchol.Já bych chtěl vyzdvihnout ještě jeden okamžik. Na jedné vedlejší
silnici byla taková krásná nerovnost, bylo to přes nějaký můstek, a v tomto
místě právě vyniklo to, proč máme naše auta tak rádi, krásné a plynulé
zhoupnutí. Jak mi řekl Robert z Holetína, "ten hup tam byl snad na objednávku a silničáři ho tam pro nás vyrobili".Mimochodem podezdřívám DoDa, že i toto zařídil
.
Po návratu - technici se pustili opět do diagnostikování
závad, kterých se udělalo nakonec 36. Klucí od diagnostiky říkali, že je
překvapily žádné poruchy na motorech takového množství aut. Xantiaci se pustili
do porovnávání svých aut. Proběhlo několik "zkušebních jízd" a zase diskutovalo,
radilo a rozebíralo vše možné i nemožné.
Zakončení - začínáme se blížit k tomu smutnějšímu. Někteří Xantiaci už odjíždí ke svým domovům. Ani jsem se se spoustou z nich nestačil rozloučit, což mě moc mrzí a je to jeden z dluhů , který citím.
Večer - Vše zahájil Alp prezentací fotografií z celosvětového setkání vozů Citroën ze Švýcarska, kde byl jako účastník. V půl dveáte večer jsme přistoupili k "závěrečnému ceremoniálu". Nejdříve jsme vyhlašovali "Miss Xantia roku". Po tom co jsme neměli možnost pořádně si prohlédnout všechny auta (zase to počasí), jsme se rozhodli udělat volbu Miss Xantia roku 2004, losem. Vylosováno bylo číslo 42, okamžitě vylétl nad hlavu les rukou celé rodiny de Gaulle, Karel měl z ceny obrovskou radost a po celý zbytek noci, nedal pohár pomalu z ruky. Další cenou, byla cena pro nejstarší Xantii dle data výroby. Tu vyhrál MartinV za auto vyrobené v červnu 1993 a navíc mu diagnostika ukázala auto absolutně bez jakýhkoli závad. Odměnou byl půlitr "Tradiční České LHM" nevhodné pro vozy Xantia. Cenu pro nejzvzdálenějšího účastníka vyhrál Buster,
jediný zástupce našich východník sousedů, Slováků. Jako cenu převzal tričko
Xantiaclubu. No a na závěr jsme měli připravenu cenu pro našeho vrchního
"polepovače" Milana (výrobce samolepek malej) k jeho 25 narozeninám, které
oslavil takřka na XV2. Jako první dárek byla značka 25 t a dále pak značkový
Citroën balíček, který obsahoval vše vázající se k číslu 25 ( pojistka 25 A,
balení 25 citronových čajů, 25 klíč atd, atd).
Poté jsme shlédli video z XV 1 na Želivce, natočené DoDem a to bylo už po
organizační stránce vše. V přední části se rozehrávali chlapci s kytarami a v
jídelně to skončilo metalem. Doufám, že si každý našel tu svou trochu, která
vyhovovala alespoň častečně jeho představám a tomto setkání.
Děkovačka ..
Největší díky za tento Xantia víkend 2 patří DoDovi, on
byl tím duchem, který stál vlastně za vším. Je to nejvýraznější postava mezi
námi Xantiaky a to jak postavou, tak duchem. Děkuji ti DoDo, je mi ctí, že tě
můžu považovat za svého kamaráda. Nemůžu dále vyjmenovávat všechny, komu bych
chtěl poděkovat, mohlo by se totiž stát, že v tak velkém množství lidí, bych na
někoho zapoměl a to by mě moc mrzelo. Na jednu osobu ale zapomenout nesmím. Je
to moje Martina. Za to, že má se mnou tolik trpělivosti, za to, že mi dokáže
odpustit když se věnuji více internetu a Xantiím než jí a hlavně za to, že jí
mám.
Přání
Přál bych si, aby Vy všichni, kteří jste tam byli, jste
měli jen ty nejhezčí vzpomínky. Vím, že je to přání nesplnitelné, ale snad časem
na to co se nám nepovedlo zapomenete a budete vzpomínat jenom na to hezké, co
jsme si odsud odnesli.
P.S.
Nedělní dopoledne bylo ještě kouzelné jednou věcí. Karel de Gaulle možná ještě v
radosti ze získání ceny Miss Xantia roku, požádal Moniku o ruku. Vše je
zdokumentováno a samozřejmě oběma moc a moc blahopřejeme.
Ještě o jeden zážitek z tohoto Xantia víkendu se musím s Vámi podělit. Při
návratu domů mě v Plané nad Lužnicí zastavila hlídka policie a dostal jsem
flastr 200,-Kč za rozsvícené mlhovky, které jsem po spanilé jízdě zapoměl
zhasnout. Zajímavější na té události bylo, když jsem se snažil vysvětlit, že mi
svítily, protože se vracím ze setkání vozů Citroën Xantia. Policista, udělující
pokutu se docela dost zajímal o Xantii a začal se vyptávat na to jak jsem
spokojen a co hydrosystém, jestli to není poruchové s tím, že se mu líbí a že má
o ní docela zájem. Odkázal jsem ho tedy na naší internetovou adresu, načež on
říkal, že když mi dal teď pokutu, že ho mezi sebe nevezmeme. Odvětil jsem, až
Xantii koupí a začne jezdit mezi nás na setkání, určitě si to vybereme
.
Foto od účastníků najdete tady.
// Pozor, jelikoz promenna "zdroj" nemusi obsahovat zadne udaje, je zde podminka, ktera zajistuje jeji (ne)zobrazeni
if ($GLOBALS["clanek"]->Ukaz("zdroj")!=''): echo '| Zdroj: '.$GLOBALS["clanek"]->Ukaz("zdroj").' '; endif;
?>